Proč se koupat s batoletem?

Čtvrtek v 10:00 | Máma Kačka |  Ze života
Hlavní důvod proč jsem o tom začala uvažovat nad koupáním se svými dvěma drobky, byly sourozenecké spory.
Zhruba od roku mladšího syna, jsem je chtěla koupat spolu - měli vodu oba dva hrozně moc rádi a každému půl hodinka, nestačila - navíc jsem se hrozně nudila u toho hlídání a měla pocit, že zbytečně ztrácím čas.
Jenže i když jsem je tam nakonec dala společně, akorát se rvali a ječeli po sobě. Pak mi jedna známá poradila, ať tam vlezu s nimi. Přišlo mi to nereálné - jak se do té vany všichni 3 vlezeme, ale pak jsem si řekla, že za zkoušku nic nedám a tak jsem tam šla s nimi a byla v naprostém šoku - byli jak vyměnění - sami se dohodli, který kde bude sedět a kdo bude mít jakou hračku - prostě naprostá pohoda. Po pár dnech jsem je tam nechala sama a už to bylo celkem dobré, neříkám, že od té doby se tam neporvali, ale už to nebylo tak časté.
A abych pravdu řekla, nakonec jdu s nimi občas i teď, má to hned několik výhod:

 

Podzimní vzpomínky

13. listopadu 2018 v 13:55 | Máma Kačka |  focení
Našla jsem pár fotek z podzimních procházek. Tento rok nám počasí opravdu přálo a podzim byl krásně prosluněný.



Story ze hřiště

12. listopadu 2018 v 8:00 | Máma Kačka |  Ze života
Minulý týden se mi stala celkem úsměvná story na hřišti v Luhačkách (tam nás maminky neznali) kde jsme byli s mojí mamkou - moje máma vypadá jako moje sestra, takže si kolikrát lidé myslí, že kluci jsou její synové a ne vnuci.


Situace byla taková, že já běhala za starším Jiříkem a mladšího Máru měla na povel babička.
My se houpali a měli jsem výhled na mojí mamku s Marou, jak řeší jezdí na lanovce. Všichni se poctivě na lanovce střídali i můj syn to dodržoval, pak holky odešli, ale přišla nová maminka s holčičkou, která se o lanovku nechtěla dělit. Po menší scéně vzala maminka holčičku na houpačku a synovi zůstala lanovka volná, jenže ten si to rozmyslel a jet už nechtěl. Když to viděla maminka holčičky, hned si mi postěžovala: "vidíte to, tak moc se chtěl svést a dceři to nechtěl nechat a přitom se teď vozit nechce, to je ale rozmazlený fakan." Já jen řekla hmm a dál se synem houpala.
 


Stěhování s dětmi - mé postřehy

11. listopadu 2018 v 12:59 | Máma Kačka |  Ze života
Změna bytu je velká změna pro dospělého, ale i pro dítě. Dospěláci na to občas zapomínají, obzvlášť pokud jsou děti opravdu malé, možná i kvůli rčení, že děti jsou přizpůsobivější než dospělý. Na tom pravda asi nějaká bude, ale i tak jsem pocítila na vlastní kůži, že ty děti to prožívají, mnohdy hůř než dospělí.
Každý člověk je jiný, já se měla vždycky za velmi přizpůsobivého tvora, ale abych pravdu řekla stěhování se dvěma malými dětmi, byla i pro mě velká změna, dokonce jsem ze začátku nový byt nenáviděla a nadávala jsem na všechno možné, hlavně protože s mých do teď hodných kluků se stáli neřízené střely.
Teď asi po půl roce vidím, že to byla jejich reakce na změnu prostředí a tímto způsobem se s tou změnou vyrovnávali. Chtěla bych zde napsat pár postřehů, které možná některé mamince pomůžou překonat tuto velikou životní změnu.


Nastala doba ledová?

9. listopadu 2018 v 23:22 | Máma Kačka |  Ze života
Nevím kolik ukazoval teploměr u vás, ale my jsme tento týden měli parádní teploty - mezi 12 a 18 stupni, ale na hřištích to vypadlo, že je tak kolem nuly, možná i mínus. S kluky jsme minulý týden sice šli koupit zimní boty (protože to počasí je teď totálně nevyzpytatelné, navíc měli slevy), ale ani ve snu by mě nenapadlo dat jim je už teď na hřiště. Ale maminky jsou evidentně jiného názoru. Tento týden jsem potkala nejednu maminku, která sama byla v mikině nebo tričku s dlouhým a dítě vedle ní si šlo v zimních botách, bundě a kulichu - to už nastala doba ledová a já si toho nevšimla?

Experiment - Je úsměv nakažlivý?

3. listopadu 2018 v 23:11 | Máma Kačka |  Ze života
Téma týdne = Úsměv a co takhle tento týden zkusit malý experiment.
Nechala jsem se inspirovat Sue ze seriálu Průměrňákovi, která se v jednom dílu snažila dokázat, že je úsměv nakažlivý.

Jak experiment probíhá? Osoba se usměje na někoho a ten by dle předpokladů měl úsměv oplatit.

Sue tento předpoklad nepotvrdila (její rovnátkový úsměv od ucha k uchu spíše lidi děsil).

Já měla původně krásnou představu o tom, že vás zde zahltím čísly a procenty, ale už po pondělní procházce mi bylo jasné, že budu muset své plány přehodnotit - nestíhala jsem si vše zapisovat a zároveň hlídat ty své rošťáky a tak jsem se rozhodla, že ve svém experimentu budu pokračovat, ale výsledkem budou jen mé postřehy a zajímavost. Během tohoto týdne jsem měla celkem nabitý program, takže jsme měla mnoho zajímavých možností příležitostí (nákupy, úřady, večeře v restauraci, procházky s dětmi i bez nich).

A jak to vše dopadlo?

Halloween vs Dušičky

30. října 2018 v 13:58 | Máma Kačka |  Ze života
Blíží se konec měsíce a s ním se pojí dva svátky - Halloween (31.10.) a Dušičky (2.11.).

Protože ráda tvořím s dětmi, přidala jsme se do různých skupin kde si maminky, tetičky učitelé a mnoho dalších vyměňují zajímavé tvořivé tipy. Samozřejmě s blížícím se Halloweenem začali na stránkách přibývat různé výtvory strašidel, dýní, pavouků, čarodějnic,.... což jsem uvítala, protože se mi toto téma hrozně moc líbí a hlavně můžu svým klukům ukázat, že bubáků a strašidel se bát nemusí, právě naopak jsou to kolikrát srandovní stvoření s úsměvem od ucha k uchu. S kluky jsme jim pokoj vyzdobili a každý večer zapalujeme dýni - tento podzimní strašidelný čas má své kouzlo.



Fotky, fotky, fotky

28. října 2018 v 23:00 | Máma Kačka |  Ze života
Patřím k těm bláznům, co jsou na uchování vzpomínek experti - mám kde jakou maličkost schovanou - vstupenky z koncertů a divadel, diplomy z táborů, obrázky ze zušky, jmenovky ze svateb a hromady, hromady fotek - podle mě nejlepší způsob jak si zavzpomínat na staré časy.


Proč oranžová?

20. října 2018 v 7:00 | Máma Kačka |  Ze života
Má teorie o odstínu duše je v podstatě velmi jednoduchá. Každý se narodí jako bílý a jeho hlavní barva se formuje v dětství, takže na ní má největší podíl rodina (později učitele, či spolužáci). Během života se tento základ trochu mění, když máme špatné období, začne nám duše tmavnout, když dobré tak se rozjasní. Láska nám do ní přimíchá růžovou a žárlivost zase zelenou, ale to základní barva nám zůstává. Občas se stane, že některé události či lidé v našem životě nás zasáhnou natolik, že naše barva se změní úplně nebo třeba na nějakou dobu. Já osobně jsem zažila několik krizovek, ale vždy se vrátila zase zpátky a to hlavně díky rodině, která mě podržela.

A jaká základní barva je má?

ORANŽOVÁ i když tuto barvu nemám ráda (v šatníku mám jen 2 ks oblečení).

Nejde vám to na rozum? Proč oranžová, když jí nemám ráda?
Zvědaví? Tak čtěte dál.

Život je jako jízda autem

19. října 2018 v 22:49 | Máma Kačka |  Ze života
Před nedávnem jsem byla na mši, kde mě kázání opravdu zaujalo a donutilo se zamyslet nad ním hlouběji. Pan farář přirovnal život k jízdě autem.

Čím jsme starší tak si uvědomujeme, že rychlost není důležitá a že jsme v životě přelétli mnoho krásných zastávek, odboček či odpočívadel - jen kvůli tomu že by nás zdržovali. V zónách kde je doporučeno zpomalit, jsme si kolikrát ani cedule nevšimli a prolétli vedle ní jako raketa a teď zpětně, když se bavíme, s někým kdo tudy jel předpisově zjišťujeme co vše jsme promeškali.

Kam dál